|
|
Vnímání počátku života a vybrané kapitoly v kontextu sociální práce
Bínová, Markéta ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na různé přístupy k problematice vnímání života a personality. Téma tohoto pojmu je podrobněji rozebráno v první kapitole. Dále následuje představení biologického popisu prenatálního vývoje, přístup filozofické antropologie a katolický přístup k dané problematice. V závěru jsou popsány možnosti kontextu sociální práce, jako je očekávání postiženého dítěte, prenatální diagnostika, interrupce, či narození mrtvého dítěte. Klíčová slova Vnímání života, personalita, prenatální vývoj, filozofická antropologie, katolický přístup, sociální práce, krize, interrupce, prenatální diagnostika, syndrom mrtvého plodu.
|
|
|
Problematika péče porodních asistentek o ženy s mrtvým plodem
VANÍČKOVÁ, Marie
Problematika péče porodních asistentek o ženy s mrtvým plodem je složitá velmi náročná.Rodiče potřebují účast personálu, dostatek informací,intimitu a odpovídající ošetřovatelskou péči.Na přístupu porodních asistentek záleží, jak se budou s tragickou událostí vyrovnávat. V práci byl použit kvantitativní výzkum. Technika dotazníku byla zvolena z důvodu získání velkého množství informací v relativně krátkém časovém úseku. Poznatky získané vyhodnocením dotazníků jsou shrnuty a porovnány s dostupnými informacemi získanými z odborné literatury. V dotazníku bylo položeno 35 otázek. Výzkum probíhal od listopadu 2008 do ledna 2009. Dotazníky byly rozdány mezi porodní asistentky v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Domažlicích, Jindřichově Hradci, Praze, Prachaticích, Strakonicích a Ústí nad Labem. Celkový počet respondentek je 66 (100 %). V uvedených nemocnicích bylo provedeno srovnání péče. Poté byly náhodně vybrány a porovnány nemocnice v Českých Budějovicích, v Českém Krumlově a v Jindřichově Hradci. V bakalářské práci bylo stanoveno 7 cílů a 7 hypotéz. Během výzkumu bylo zjištěno, že cíle byly splněny a hypotézy potvrzeny. S běžnými úkony ošetřovatelské péče seznamují porodní asistentky matku bez problémů a do největších podrobností. Informace o rituálu rozloučení se s dítětem, o vyřizování pohřbu a o možnosti konzultace s psychologem podává pouze menší část porodních asistentek. Jednat s rodiči umějí spíše ty, které mají delší praxi. Je to dáno osobní zkušeností. Většina porodních asistentek nevěděla, že v České republice neexistuje pohřbívací povinnost. Možnost pojmenovat mrtvě rozené dítě znaly. Přínosem výzkumu pro praxi je, že všechny porodní asistentky chtějí matce a jejímu partnerovi nelehkou úlohu usnadnit. Jejich přítomnost u porodu mrtvého plodu představuje určitou formu doprovodu a měly by na ni být připraveny. K tomu potřebují dostatek informací o průběhu smutku i o tom, jak ony samy mají v dané situaci reagovat. Potřebují vědět, co je normální reakcí na daný stav, aby mohly adekvátně zasahovat a usměrňovat další průběh truchlení. Jsou-li porodní asistentky schopny doprovodu rodiny s mrtvorozeným novorozencem, vycházejí z této situace posíleny zkušeností a dobrým pocitem, že udělaly pro klientku vše, co bylo v jejich silách.
|
host ::
RSS.